RECENZE: Furyborn

Furyborn 

Autorka: Claire Legrand

Nakladatelství: KingCool 

Počet stran: 511

Rok vydání: 2019 

Moje hodnocení: 3/5

ANOTACE 

Dvě mladé ženy, které od sebe dělí mnoho staletí a v jejichž rukou leží moc zachránit svět… Nebo jej odsoudit k záhubě.

Když asasíni napadnou jejího nejlepšího přítele, korunního prince, Rielle Dardennová udělá vše pro to, aby ho zachránila, čímž odhalí svoji schopnost ovládat všech sedm živelných kouzel. Jedinými osobami, jež by takovou mocí měly vládnout, jsou královna světla a královna krve. Rielle musí podstoupit sedm zkoušek, které její moc prověří a prokážou, že ona je Sluneční královna. Pokud jimi neprojde, popraví ji… tedy pokud během zkoušky nezemře sama.

O tisíc let později je pro lovkyni odměn Elianu Ferracorovou legenda o královně Rielle jen pouhou pohádkou. Když Impérium Nesmrtelných dobude její království, Eliana pojme násilí za své, aby tak ochránila svou rodinu. Věří, že je nedotknutelná – do doby, než zmizí její matka. Ve snaze najít ji se připojí k veliteli rebelů na nebezpečnou misi a pochopí, že zlo v srdci impéria je hrozivější, než si kdy dovedla představit.

Zatímco Rielle s Elianou bojují ve vesmírné válce, která se táhne už po několik tisíciletí, jejich příběhy se protnou a šokující spojitosti mezi nimi nakonec rozhodnou o osudu jejich světa – a jich samotných.

---------------------------------------------

Kniha začala velmi zajímavým prologem a proto jsem ihned přečetl další 2 kapitoly, které mě ale bohužel moc neupoutaly. A další kapitoly nebyly o moc lepší. Za to posledních 150 stran byla pecka, ale konec nebyl tak šokující, jak jsem si myslel, že bude. Každopádně postavy, které v knize najdete, jsou hodně zajímavé. A tím myslím anděly, kteří se v knihách moc nevyskytují a byl jsem překvapen, jak dobře a zvláštně je autorka v knize vystihla. V knize jsou dvě dějové linky. Jedna vypráví o Elianě a druhá o Rielle. 

Kniha moc čtivá nebyla. Četl jsem jí dva týdny, což je na mě fakt hodně dlouho, ale pořád jsem se nějak nechtěl dokopat k tomu, abych knihu otevřel a začal si číst. Prostě ta čtivost se vyskytla až v těch posledních stopadesáti stranách. 

Taky mi docela vadilo, že autorka moc nepopisovala svět, ve kterém se kniha odehrává. A když už nějakým zázrakem popsán byl, tak hodně nudně a nezajímavě. 

Příběh byl hodně zmatený a špatně jsem se v těch názvech postav a měst orientoval. V druhém díle bych ocenil takový ten slovníček, kde by byla napsána i všechna ta jména těch postav a co jsou zač. 

Úplně jsem byl v knize alergický na slovo Arabeth, které se objevovalo snad v každé druhé kapitole, která byla o Elianě. Je to název jejího nože a přišlo mi až přehnané, kolikrát to tam autorka zmínila. 

Ale opravdu to vynahradilo těch posledních 150 stran, které byly fakt dobré, jen je fakt škoda, že to takhle nebylo po celou dobu knihy. 

Myslím si, že mě knížka moc nezaujala tím, že mám docela hodně načtené fantasy knihy. Takže pokud čtete fantasy málo a nebo vůbec, tak byste určitě Furyborn měli zkusit a možná by vás bavila i víc než mě. Knihu hodnotím 3/5. Není tak strašná, je takový průměr. Ale někdo je z knihy hodně nadšený, takže každý na ní má jiný názor.